Betonový program - Valenta Luděk

Nízká vzlínavost činí z tenkostěnných betonových tvárnic nejvhodnější materiál pro zakládání staveb s technickým prostorem. Používaný systém zakládání staveb s technickým prostorem je naprosto běžný v Holandsku, Francii a jiných zemích západní Evropy.

Běžné zakládání menších staveb (rodinných domů) na základové desce je v našich zemích tradiční způsob zakládání stavby. Tento způsob zakládání má několik závažných nedostatků, jež vyplývají převážně z technologické nekázně stavebníků:

  • Těžko kontrolované hrabání základových pasů.
  • Možnost sesuvu zeminy do základových pasů a následné pracné čištění.
  • Neodebrání ornice před vlastním hrabání základů.
  • Vysoká spotřeba betonové směsi.
  • Zasypání prostoru pod deskou nevhodným materiálem a jeho nedostatečné zhutnění.

Způsob zakládání stavby s technickým prostorem z velké části tyto závady eliminuje. Je výhodné, když je možné při jakékoliv stavební činnosti snadno kontrolovat průběh stavby a v počátcích odstranit vady, jež by mohly ovlivnit vlastní stavbu. Z důvodů možného zaplavení přívalovým deštěm by každý dům měl stát 30–40 cm nad úrovní stávajícího terénu. Toto dle našich zkušeností většina stavebníků podceňuje, a tak je zcela běžně vidět následně zaplavené novostavby při přívalových deštích.

Provedení technického prostoru.

Po vyměření základů stavby se odebere ornice tak, jak je běžné, tzn. 20–25 cm. Vyhrabe se stavební jáma do hloubky cca 60 cm pod úroveň stávajícího terénu a o 50 cm větší, než jsou vnější rozměry základových pasů. Strojem nebo ručně provedeme vyhloubení základových pasů pod úroveň dna jámy. Pro stavby z betonových tenkostěnných tvárnic je běžný rozměr pasů 40 × 30 cm. Je nutné základové pasy armovat tak, jak určí projektant. Po armování základových pasů provedeme betonáž betonem C20/30. V počátcích tuhnutí betonu položíme a srovnáme jednu řadu ztraceného bednění na betonových základech. Vložíme dle potřeby svislé armování do tuhnoucího betonu. Po dostatečném ztuhnutí betonu pokračujeme dalšími vrstvami ztraceného bednění do požadované výšky. Je nutné minimálně provést dvě vrstvy z tenkostěnných betonových tvárnic pro zamezení případného vzlínání zemní vlhkosti. Před zaklopením technického prostoru stropem se provedou rozvody kanalizace, vody, přípojky elektro a dalších vstupů. V protilehlých rozích stavby se zhotoví těsně pod stropem vývody pro odvětrání. Toto je nutné provést z důvodu vlhkostních poměrů v technickém prostoru.

Vně vybetonovaných pasů se provede rýha do poloviny výšky pasů, šířky cca 15 cm. Dno rýhy se vysype štěrkem (kačírkem) v síle cca. 3–4 cm, na který se uloží drenážní hadice obalená netkanou textilií. Poblíž rohů budoucí budovy se na hadici nasadí T tvarovka a na svislý vývod se nasadí trubka požadované délky až nad úroveň budoucího terénu. Tyto vývody slouží pro kontrolu a eventuelní propláchnutí drenáže. Na zdivo technického prostoru se přichytí nopová folie tak, aby ve spodní části byla drenážní hadice překryta folií. Tato se překryje vrstvou štěrku (kačírku) v dostatečné síle. Po zaklopení stropu, jež se provádí běžným způsobem, je možné prostor základů zasypat. Drenáž se vyvede vně základů běžným způsobem plastovými trubkami. Tepelná izolace základu se provádí běžným způsobem tak, jak je obvyklé. Tímto způsobem vznikne základ, jenž je tepelně izolovaný a hlavně suchý. Do technického prostoru je nutné provést kontrolní otvor buď vně a nebo zevnitř objektu. Teplota v technickém prostoru ani v zimních měsících neklesá pod 10 °C.

Takto založené stavby nevycházejí dráž než zakládání na desce. Výhoda tohoto zakládání je v naprosté kontrole toho, co se děje v základech stavby. Následné kontroly všech rozvodů a přívodů (snadné výměny) v průběhu životnosti stavby. Možnost využití prostoru pro uskladnění. V malém teplotním rozdílu mezi technickým prostorem a 1NP. Omezení tepelných mostů na minimum. Odstranění provádění vodorovné izolace proti radonu a zemní vlhkosti. Takto provedené zakládání je vhodné pro všechny druhy zdících materiálů od 1 NP a zvláště pro dřevostavby. Při provádění těchto prostorů je nutné používat materiály s malou nasákavostí. Při použití stropních panelů ALIDAL s tepelnou izolací 10 cm polystyrénu na spodní straně pro zaklopení stropu vznikne úspora pracnosti a zvýšení tepelného odporu mezi technickým podlažím a 1NP.

O použití a výborných vlastnostech stropních panelů ALIDAL se můžete podrobně seznámit v článku „Ekonomika, mechanické a tepelné vlastnosti stavěných konstrukcí z betonových tvárnic a nový stropní systém“ ve Stavebnictví a interiér č. 4/2007, str. 22–24 nebo na internetu: Ekonomika, mechanické a tepelné vlastnosti stavěných konstrukcí z betonových tvárnic a nový stropní systém.

Logo.bmp
~ Dekorativní zámková dlažba a obklady...
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one